ZA GRAMATICKÉ ANI PRAVOPISNÉ CHYBY NERUČÍM :-))))))))))))))))))))))

Leden 2013

Kája zpíva-ajajaj.

28. ledna 2013 v 20:52 | KikinaTyna |  Příběh naší bláznivé třídy
Věnováno Any(a jejímu aktuálnímu miláčkovi,sice nevím kdo to je, ale tuším) a Sindy.Zlatíčka moje.I přes to co probíhá venku a všichni moc dobře víme že jsou to okolnosti kolem nového prezidenta.Každopádně-rozděluje nás to,ale ráda bych řekla,že bych byla nerada aby nás to rozdělilo moc.Pojďme al k důležitějším věcem.
Omlovám se že dnes je tu jen tahle básnička ale musím se učit do zemáku a do ajiny,navíc jsme přijely z hor,jště k tomu všemu musím hlídat mladšího bratra a spoustu dalších věcí takže šancí jít na počítač je čím dál tím míň.Takže se opravdu omlouvám a zítra se to pokusím napravit.



Tak a zase jsme seřazeni v plné polní před naší chaloupkou.Jo,to mi připomíná jednu událost která se stala během nesčetného navlékání vrstev termo prádla a teplých svetrů.Kája si na sebe právě oblékala svetr,který jí upletla babička.Vypadal jako perníky poskládané vedle sebe.A tak si Kája začala prozpěvovat:

,,Perníková chaloupka je tu,
sežerem ji v cuku letu.
Zbudou jen drobečky,
pro malé vrabečky.
Vrabce zastřelíme vzduchovkou,
budou lahodnou pochoutkou.
Pušky schováme do sena,
i když víme že se to nedělá.
Nebude pak naše vina
že sebevrah spoušť už spíná.
Smutná rodina ho do hrobu dá,
vím že je to věc nepříjemná.
Hrob divně vypadá
a když slunce zapadá,
chaloupku staví smutná rodina,
bude s perníku celá,bude jediná.
Perníková chaloupka je tu.
Sežerem ji v cuku letu..."
A to zpívala pořád a pořád dokola.No uznejte,neštvalo by vás to po patnácti minutách?

Pokračujeme!!!!!! - To nedopadne dobře.

15. ledna 2013 v 19:11 | KikinaTyna |  Příběh naší bláznivé třídy
Tuhle kapitolku věnuji Any,protože mě o to srdečně poprosila (a navíc mi i něco slíbila ale to není nic pro vaše ouška).Tak tadyhle je,doufám že se bude líbit Any ale i všem ostatním kteří to čtete.

O pár minut potom co odešel Dany se zábava začla rozpadávat.A tak ji Jirka,jakožto ředitel tohoto lyžáku ukončil.Jak tak pátrám v paměti a proplouvám mezi vším co si pamatuju a že toho málo není,nemůžu si vzpomenout kdo Jirkovi,Danielovi a spol. dal před odjezdem do Krkonoš povolení k velení.
Každopádně jsem nad tím asi přemýšlela sama,protože ho všichni poslechli samozřejmě až na 6 holek které v tom pokoji mají.....chtěla jsem říct trvalé bydliště,ale to by jaksi nebyla pravda tak tomu říkejme třeba prozatimní ubytování.
Když jsem chtěla zavřít ,,dveře,, našeho pokoje,přiřítila se ke mně (nikdo jiný než) Aneta.,,Počkej,počkej,potřebuju ti něco říct.",,Jako mě?"Ptala jsem se.,,Klidně i ostatním."Mávla rukou Aneta.,,Tak pojď dovnitř."Řekla jsem a Aneta se začala cpát do našeho pokoje.Tak jsem šla za ní.
,,Tak co potřebuješ Aneto."Zeptala jsem se když jsem si sedala na svou postel.,,Takže,víte co se stalo?"Ozvalo se čtyřhlasné:,,Ne.",,Takže,Michael mě pozval na rande.",,Wau."(Jakože)jásala Kikina.,,A kam?"Ptala se Kája.,,Do nějakému parčíku v té vesničce u které lyžujeme."Užívala si vysvětlování Aneta.,,Aby ti tam něco neudělal."Mumlala Kikina.Ten její tón...asi je pořád naštvaná na Kristiána.Ale kdo by nebyl že?,,Neboj nic mi neudělá."Uklidňovala Aneta Kikinu.,,A kdy?"Zeptala jsem se a doufala jsem že až odpoví, tak zase zmizí stejně jako se objevila.,,Teď."Odpověděla rozzářená Aneta.,,Teď????????????????????"Zeptaly jsme se všechny najednou.,,Už mám jen pět minut.Tak pa."Otočila se a zmizela.Přesně jak jsem doufala.
Něco mi ale nedalo a tak jsem vyšla na bálkón z kterého bylo vidět na vchod.Na stejném balkónu stála i Isabella.,,Aneta je švihlá že?"Vyvalila na mě.,,Hmm."Usoudila jsem a když nám Aneta zmizela z dohledu,odebrali jsme se do Isabellina pokoje.Jenže ten pokoj není jen Bellin.Je tam také Monika a Alice.Když jsme došli,Alice z Monikou se dívali z okna.Nevím na co nebo na koho ale každopádně,když jsme přišli za nimi před to okno,nic jsme neviděli.Tak jsme si sedly a začaly jsme si povídat.A povídaly jsme si,vykládaly jsme,kecaly jsme,probíraly jsme důležité věci a občas,spíš pořád,jsem se i zasmáli.Když jsme se podívaly po pokoji Monika ani Alice tam nebyly.Osobně mě to vůbec nevadilo a tak jsem,stejně jako Isabella přesně ve stejnou dobu,pokrčila rameny.
Když jsme se zase chtěli pustit do povídáni, Miky rozrazil dveře a vlétl do pokoje.My jsme se v klidu opřely do křesel.,,Kde je sýkorka?"Řekl,jakoby nás podroboval křížovému výslechu.,,Uletěla."Odpověděla s klidem Isabella.,,S kým?"Ptal se udýchaný Miky.,,S Andílkem."Řekla jsem mu ještě z větším klidem já.,,A kam?"Viděly jsme že mu na tom opravdu záleží a první jsme mu chtěli říct pravdu.Ale pak jsme na sebe spiklenecky mrkli a Mikymu jsme odpověděli:,,Do nebíčka."Miky se na nás pravděpodobně naštval,protože praštil dveřma.Po tom jsme se začali s Isabelou strašlivě smát.A smáli by jsme se možná až do teď kdyby se nestalo to co se stalo:
Doletěla za náma Kikina.,,Co se stalo?"I když nás Kikina vyrušila z našeho smíchu rozhodli jsme se na ni být hodné.,,Za čtvrt hodiny....",,Klid Kikino.Co bude za čtvrt hodiny?",,Konec.......",,Čeho konec Kikino?Světa?",,Ne.Něco horšího.Konec poledního klidu."První jsem jí chtěla říct ať si klidně sedne a vykašle se na to.Ale pak mi něco došlo:,,Sakra.Aneta."Ostatní holky,teda spíše Isabella s Kikinou se okamžitě zvedly,teda jenom Isabella protože Kikina stála mezi dveřma.Ale všechny tři jsme okamžitě utíkaly před hlavní vchod abysme vyhlížely Anetu s Michaelem.Po pěti minutách jsme se dočkali.Ale ne Michaele a Anety ale jenom Anety.Brečela a navzdory větru se probojovávala blíž a blíž k nám.Když byla asi 5 metrů od nás podívala se a zamířila k jistému cíli.Mysleli jsme že to jsme mi,ale zjistili jsme že se řítí přímo Mikymu do náruče.Miky asi měl stejný nápad jako mi,ale možná měl o Anetu krapet jinší strach než my-čistě kamarádský a to už doufám pochopíte jaký strach.V náručí se držely asi 10 minut,my už jsme z holkama pomalu mrzli a z chaty se ozývalo známé:,,KONEC POLEDNÍHO KLIDU!!!!!!!!!!!!!"To se Aneta a Miky rozpojily,chytli se za ruce a šly spolu do chaty-převléct se ale to asi ne spolu.Zatím.
Kdoví co si stihly v tom desetiminutovém objetí říct.Ale nebojte.Já už to z Anety nějak vypáčím a dám vám vědět.PŘÍŠTĚ!!!

,,Zlatý,, polední klid.

7. ledna 2013 v 20:43 | KikinaTyna |  Příběh naší bláznivé třídy
Tuto kapitolku věnuji Any,Sindy a Lily. 
 
Ráno jsme se vzbudili (nad očekávání všech našich spolužáků a vlastně i nás), bez toho aby nás museli učitelky vytahovat s postele. Došli jsme na snídani a když jsme si chtěli sednout ke stolu kde seděla Kamila......
,,Holky my vám držíme místo tady."Než jsme se nadáli,Aneta nás zatáhla ke stolu kde seděli Miky a Isabella.Samozřejmě že ne spolu.,,Co potřebuješ Aneto?"Ptaly jsme se jí.,,Ale,vcelku nic."Miky se připojil do rozhovoru:,,Ale,Sýkorka jenom chtěla abyste si sem sedly."V tom ho Aneta (přátelsky či zamilovaně?) lištila,,Nejsem sýkorka." ,,Ale si Any a všichni to o tobě moc dobře ví.."
Po snídani jsme odešli do pokojů,převlékly jsme se a pak jsme se odebraly ven na svah.
,,Aneta,Pavlína,Jirka,Teodor,Karolína,Monika,Isabella,Kamila a Alice sem za mnou."Ozvala se třídní.,,Tereza,Michaela,Lucie,Daniel,Maxmilián,Kryštof a Kristýna na ten prudčejší svah za mnou."Slyšely jsme hlas učitelky těláku.Rozloučila jsem se z Kikinou a šla jsem za mým týmem.
Lyžovaly jsme,lyžovaly,jezdily jsme na vleku,padaly jsme,smály jsme se,předbýhaly jsme se,pištěly jsme,bouraly jsme,zase jsme se smály,vzájemně jsme do sebe strkaly,dělaly jsme si srandu z jiných lyžařů,schovávaly jsme se před učiteli do lesa,vetřely jsme se do druhého týmu,projely jsme lyžařskou školičkou,ulývaly jsme se ve Skibaru a nudily jsme se na svahu,když konečně učitelka ohlásila:,,POLEDNÍ KLID!!!!!!!!!!"Celý svahem se ozývalo naše:,,JÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ"Nebo:,,JUPÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ."Dokonce se i zastavil vlek.Ale to ne díky našemu jásání ale kvůli Mikymu který se z nepochopitelných důvodů neudržel na vleku a spadl.Aneta se hned začala vzorově smát a bleskově se k ní přidal i zbytek naší třídy.Po náročném doplazení se na chatu,u některých našich spolužáku DOSLOVA doplazení se,jsme se záhadně objevily všichni nasáčkovaní, hůř než sardinky v tom nejmenším obalu, v ,,našem,, patře v ,,naší,, hale.A tak začal ,,zlatý,, polední klid.
Jediný problémeček byl v tom, že to volno,tedy polední klid abyste chápali,prostě nebyl ani zlatý, ani stříbrný, ba ani bronzový či názvu jiného drahého kovu.Byl tak maximálně náš.A když říkám náš tak vy už víte že byl absolutně nenormální stejně jako my.
Začalo to tím,že jsme se rozhodli odebrat do pokoje a vy už zajisté víte, že to byl šestipokojáč holek.Ten je totiž největší,.....a to je tak jediný klad toho pokoje.V pokoji se rozhodlo že si zahrajeme flašku.Ale ne tu normální,na fanty,ale takovou že....bude lepší vysvětlit pravidla.Normálně klasicky se roztočí flaška na koho ukazují konce,ti si musejí dát pusu.
První si museli dát pusu Alice a Max,to bylo podle Anety vzhledem k jejich vztahu zcela normální.Druhá pusa patřila Káji a Jirkovi a podle Káji to bylo ,,fajn,, když spolu chodí ale Jirka si to asi nemyslel.Třetí pusa-Kikina a Kristián i přes všechny vzdory,Čtvrtá pusa pozor........chvíle napětí..........Pája a Tadeáš a když dokonali co vykonati měli sevřeli se do pevného objetí.Pátá pusa Aneta a Miky-to nebudu kvůli duševnímu zdraví Anety komentovat,pátá pusa Teodor a....(nic moc) Nikola a když se flaška otočila pošesté a jedním koncem se otočila na Daniela a druhým...To jsme ani nestihly postřehnout protože Daniel ihned flašku sebral položil ji na zem, vzhledem ke svému malému vzrůstu a tímpádem i malé váze, ji kompletně rozdupala tak,že z ní zbyla směšná plačička a utekl ze slovy:,,Já nikdy Sabinu nebudu podvádět."A zmizel.Nevěděli jsm zda se smát.Ale je to tak jediné co naše třída umí.Čtvrtina poledního klidu,teda co říkám,v našem případě poledního ruchu, je pryč ale zase se něco stalo.

No jo,tak to u nás chodí.Tak si počkejte co se stane o pár minut později... ale to až příště.