ZA GRAMATICKÉ ANI PRAVOPISNÉ CHYBY NERUČÍM :-))))))))))))))))))))))

Březen 2013

1.Kapitola

30. března 2013 v 12:39 | KikinaTyna |  Splněný sen
První kapitolka k nové povídce.Tak snad se bude líbit.Jo a sorry za pitomá jména.Doufám že se brzo uzdravím,zatím to tak ale nevypadá.



Před půl rokem jsem si o nich myslela všechno,jen ne nic moc dobrého.No a před čtvrt rokem jsem se do nich zamilovala a onemocněla vážnou chorobou.Ale když One Direction jsou tak úžasní.Asi bych vám měla říct že se jmenuju Kateřina.Takové typické české jméno.Ale všichni ve škole,všichni kamarádi no a vlastně i doma mi říkají Katherine.Bude to asi proto že moje mamka učí angličtinu,babička s dědou se na stará kolena přestěhovali do Anglie a teta se strýcem bydlí v Irsku.Ona naše rodině je celkově s Velkou Británií(,Irskem) a s anglickým jazykem spjata a sešita pevnou nití.
Jak už jsem řekla,miluju 1D ale moje nejlepší kamarádka Anežka-kterou však po jednom roce jejího života překřtili na Lottie-se mnou tuhle lásku nesdílí.Ona je bezhlavě zamilovaná do jednoho staršího kluka,který na ní ale nic nevidí,ona na něm může oči nechat a nadává že já o 1D básním i když jsem zamilovaná hůř než ona.Naštěstí jsou ve třídě ještě dvě lidské duše se stejným osudem jako já.Klára,která je na tom možná trošku hůř a její nejlepší kamarádka Kristýna,které všichni říkají Kity(jako zkratka jmen KIkina a TYna-KITY).No a právě s nimi jsem se měla vydat na moji celoživotní cestu.To nejdůležitější už jsme měli hotové:zpracovali jsme maminky,takže nám dovolili být celé prázdniny v Anglii.Samozřejmě že ne v Londýně,poblíž One Direction,tam budeme jen týden,zbytek strávíme u mojí babičky na venkově kousek dál od Londýna.Hotel i lístky na koncert byly zamluvené stačilo to jen dva týdny před potvrdit.A to bylo zítra.
,,Kolik máš dovolených dvojek?"Zeptala jsem se Kláry jednou ráno.,,Tři."Odpověděla Klára.,,A na co si je necháš?",,Asi na Fyziku,Dějepis a Matiku.Co ty?"Zeptala se Klára zase mě,,Já dvě.Biologie a Zeměpis.Jednoznačně",,A co fyzika?",,Tu musím dát na jedničku.",,Tak to si borka.",,Díky.Já vím.",,Kde je Kity?",,Tady!!!"Ozvala se Kity,která k nám utíkala.,,Tak co ty Kity?"Zeptaly jsme se jí.,,Co já?"Ptala se nás jakoby její IQ bylo na úrovni tříletého dítěte.,,No co máš dovolené?",,Nic."Sklonila hlavu.,,Jak nic!?!!"Řekli jsme s Klárou zároveň.,,Nemůžu nikam."V tom klesla hlava i nám s Klárou.

ON a ONA

29. března 2013 v 13:36 | KikinaTyna |  Jednorázovky
Jednorázovka na motivy mého snu.(JÁ:To si myslím já osobně a SEN:je to co se mi zdálo)

JÁ:Nemohla jsem v úterý usnout a normálbych se o to o půl desáté večer nesnažila, ale ve středu jsme měli psát test ze zemáku a abych byla schopná napsat nějakým zázrakem alespoň něco dobře musela jsem být vyspaná, když už ne naučená.Nakonec jsem musela poprosit Boha a konečně jsem usnula,jenže když se mi začal zdát sen,prosila jsem ho ať se bleskovou rychlostí probudím, protože to bylo něco hrozného.

SEN:Byla jsem malá holčička s roztomilýma velkýma hnědýma očima,mohla jsem mít asi tři roky.Cupitala jsem po bílém koberci a otevřela jsem dveře, na jejichž kliku jsem jen zázrakem dosáhla.Byla to ložnice s prostornou manželskou postelí a v ní leželi dva lidi.Máma a táta.

JÁ:Ale oni nevypadali jako moji skuteční rodiče.

SEN:Stoupla jsem si na židly,což mi dalo opravdu zabrat(pozn.jsou mi tři) a zašvitořila jemným hláskem:,,Maminko,tatínku!"Oba rodiče se posadili na postel,podívali se na sebe,vyměnily si polibek a začali se mi věnovat.

JÁ:V tu chvíli jsem to uviděla tatínek vypadá jako ON a maminka jako ONA.To ne!!ON a ONA,já vím že k sobě patří, ale nesmím to říkat,já vím že je to osud, ale nemůžu....,ach, oni se mi dostali i do hlavy,do mého vlastního podvědomí,do mého snu!!!

SEN:Tatínek mě vyhodil do vzduchu,pak si mě vzala maminka....

JÁ:To je stupidní,jak to můžou být moji rodiče?Vždyť s nimi nemám nic společného,nechci mít nic společného,možná až na to co s nimi doteď mám stejně jako dalších 24 lidí.

SEN:Maminka mě zanesla dolů po schodech kde seděla holka kolem patnácti.

JÁ:A to je zase kdo?

SEN:,,Ježiš ségra už se vzbudila."Obrátila oči.

JÁ:Aha zase mám nějakého ,,inteligentního,, sourozence.

SEN:,,No tak Isabello,přestaň!"Napomenula ji mamka.,,Víš že Anetka to nensnáší moc dobře.",,Ale Aneta je......."Začala Isabella.,,Tvoje sestra."Dokočil taťka.,,Na co máš chuť Anetko?"Zeptal se mě.Pošeptala jsem mu:,,Palčinky když to nebude vadit sestřicce.",,Jasně že jí to nebude vadit."Ujistil mě už normálním hlasem a pohladil po jemným vlasech.

JÁ:Tady je tak milý.Nechápu,proč sny tak zkreslují.

SEN:,,Pomůžeš mi?"Zeptal se a já roztomile přikývla.Byla jsem u tatínka v náručí a opírala jsem se mu o rameno,on vařil moje oblíbené jídlo a já jsem pozorovala mamku s Isabellou.,,Proč Anetě vždycky se vším vyhovíte?",,Je ještě malá Bello.Tobě jsme taky vždycky vyhověli a navíc Anetka nebyla ani na světě.A byla jsi jedináček.Anetka není jedináček tak jí musíme vyhovět a navíc si tu ještě ty....",,Navíc jo?Takže vám tu překážím?",,To jsem neřekla a nemyslela jsem to tak,kdyby jsi mě to nechala doříct...",,Anetu prostě máte rádi a mě ne!!!!"Křičela Isabella.Mamka mlčela.,,Všechny spolužačky mají hodné,roztomilé mladší sestry."Mamka měla zavřené oči a já v očích slzy.,,Aneta je to nejhorší co mě mohlo kdy potkat!!"Zakřičela Isabella a klidně zůstala stát na místě.Mamka stále se zavřenýma očima(asi počítala do desíti) polykala hněv a já se rozbrečela.Taťka přestal míchat směs neznámé barvy a i druhou rukou mě chytil a ovinul kolem sebe.Cítila jsem se v bezpečí.Držela jsem se ho co nejpevněji a věděla jsem že s ním se mi nemůže nic stát.

JÁ:Ve skutečnosti hodně divná představa.

SEN:Mamka k nám přiběhla a přitiskla se k nám a utvořili jsme ještě silnější spojení.Teď jsem měla bezpečí do zásoby a na rozdávání.Ale já jsem ho nikomu dávat nechtěla.Isabellu nikdo nevnímal.Byla něco jako čtvrté kolo u tříkolky.Když jsem ji zahlédla skulinou která vznikla v našem pevném emotivním držení,stála tam se sluchátkami na uších a dívala se na nás zhnuseným pohledem.Naše objetí nebralo konce.Když moje nohy ucítili zem,rozběhla jsem se za Isabellou:,,Sestřičko,nezlob se na mě.Já přece za nic nemůžu."Řekla jsem jemným sametovým hláskem.,,Můžeš za všechno Aneto.Kdyby ses nenarodila všechno by bylo lepší.",,Tak to sis dovolila moc holčičko.Vylívat si zlost na malém dítěti.Vždyť z toho může mít Anetka doživotní trauma."Začal tatínek a maminka pokračovala:,,A co si jako o sobě myslíš?Že kolem tebe budou všichni skákat, vaše veličenstvo?",,Vy jste nejhorší rodina na světě.Nenávidím vás!!!Uteču z domu."Řvala Isabella a vyběhla ze dveří.Rozběhla jsem se za ní.Někdo mě ale chytl za pás a přitáhl k sobě.,,To nemá cenu Anetko.Však ona se vrátí."Ujišťoval mě tatínek.,,Ale já se o ni bojím tatínku."Maminka si mě převzala a tatínek šel dodělat palačinky.,,Není proč se bát Anetko."Řekla maminka a políbila mě na vlásky.,,Maminko ale já mam strach.",,Všechno bude v pořádku Anetko."Pojedli jsme ale Isabella pořád nikde.Když mě rodiče vyděli smutnou a skleslou pořád mě ujišťovali že dojde.Večer jsem nemohla usnout a protože mamka šla hledat Isabellu,uspával mě tatínek.Četl mi pohádku o medvídkovi Pú.,,Tatínku lehni si za mnou."Poprosila jsem ho.

JÁ:Co mě to napadlo?Nemám slov.

SEN:Lehl si za mnou a hladil mě po vlasech.Položila jsem si hlavu na jeho hruď a táta začal zpívat.,,Nezpívej tatínku,prosím.",,Promiň zpívám falešně že?Radši zazpívej něco ty."Omlouval se tatínek.A tak jsem začala zpívat.Byla to krásná chvíle.Sice usínal spíše táta ale v tu chvíli bylo všechno úplně jedno.A právě v této klidné chvíli vrazila do dveří mamka.Taťka si okamžite sedl,,Tak co?Našla jsi ji?",,Ne!"V tom mamce zazvonil mobil.Zvedla ho a potom mlčela.Položila ho a já jsem viděla slzy v jejich očích.,,Maminko co se stalo?"Slzy v očích už jsem měla i já.,,Policie.Isabellu našli...."V tom se rozbrečela a my jsme věděli co to znamená.Tatínek mi přitiskl ruky na uši protože mamka pokračovala.Brečela jsem jak nejvíc to šlo.Až to maminka dořekla tatínek mě málem rozmačkal.Brečel taky.Nikdy jsem ho neviděla brečet,až na teď.Chtěla jsem ho utěšit ale sama jsem byla zdrcená.Sama jsem neměla dost sil na to,abych někoho utěšovala.A to jsem ani nevěděla všechno.Maminka mě zvedla od tatínka a pokračovala ve vymačkávání mojí tělesné šťávy.Brečela tak,jak jsem ji ještě nikdy brečet neviděla.Já jsem ale pořád pořádně nechápala co se stalo.I když jsem to tušila.

JÁ:Dobře byly mi tři.Ale snad nejsem blbá.Vždyť jsem to vlastně já.Tak nemůžu být úplně blbá.

SEN:Zase jsme se spojili do toho našeho držení,ale tentokrát to nebylo jako tenkrát.Tentokrát v tom byly emoce úplně jiné.Pevnější.,,Maminko,Isabella udělala něco špatného?Proto ji má policie?Maminka s tatínkem neodpovídali.Brečeli,pořád,pořád brečeli.Taky jsem chtěla brečet jako oni,ale nešlo to protože jsem znala jen polovinu pravdy,teda vlastně jsem nevěděla skoro nic.,,Maminko,je Isabella v pořádku?"Rodiče nevěděli co mi říct.Nakonec se vzchopil tatínek.,,Jak se to vezme Anetko.Teď na sebe musíš dávat obrovský pozor,ano?"Kývala jsem hlavou.,,Slib mi to že na sebe budeš moc,moc,moc opatrná.Slibuješ?"Pokračoval tatínek.,,Ano tatínku."Maminka seděla na zemi a opírala se o moji postel.Hlavu měla v dlaních a bylo vidět jak mezi prsty protékají proudy slz.Docupitala jsem k ní a ona se na mě podívala.,,Víš že tě mám moc ráda?"Řekla maminka.Zakývala jsem hlavou.,,A víš že jsem měla ráda i Isabellu?",,Maminko proč říkáš měla?Teď už ji nemáš ráda?",,To je moc složité Anetko.Až budeš větší tak ti to vysvětlím."

Učitelka šílí

21. března 2013 v 18:57 | KikinaTyna |  Příběh naší bláznivé třídy
Anetce ať se brzo uzdraví.

,,Kdo ti řekl,co jsme s Anetou včera dělali?"Začal u snídaně křičet Miky na Tadeáše.,,A co jste dělali?Mě by to třeba zajímalo."Došla k jejich stolu Zubatka.Tělocvikářka kluků.,,My jsme hráli člověče nezlob se...hm...To je výborná hra na procviční mozkových blan...hm....Aby nám nezakrněli a abysme nebyli hloupí."Vysvětloval Miky.,,Já si myslím že nejsem hloupá a mám právo na to abych prohledala zavazadla všech tvých spolužáků a hledala tu krabičku s nápisem Člověče nezlob se."Pokračovala Zubatka.,,To nedělejte!!!!"Vykřikl Miky.Všichni se na ně už delší dobu dívali.,,A proč?"Ptala se.,,Protože.......hm...já už ji nemám....Já jsem ji totiž našel ve sněhu......hm.....",,Tak to asi byla mokrá ne?",,Jo.Taky jsem ji dlouho sušil.",,A?",,No......pak jsme .....hm...pak jsme to s Anetou hráli....hm.....",,A když sis s tím sušením dal tak velkou práci,tak kde to máš?",,Já jsem to tam vrátil.",,Kam?Na ten sníh?",,...Hm.....ANO.Protože co když je to nějakého malého dítěte.......hm....malé děti si totiž strašně lpí na věcech....víte?",,Aha.Takže pán si tady hraje na milovníka malých dětí?",,Já jsem milovník malých dětí.Tělem,duší i...srdcem.",,Umím si dosadit souvislosti.Aneta měla včera narozeniny,že?",,Ano."Přidala se k rozhovoru Aneta.,,To asi znamenalo párty po večerce,že?",,Když už to vlastně víte...",,Já radši nebudu přemýšlet dál a všichni na to zapomeneme,ano?",,Ale paní učitelko,na to sezapomenout nedá."Řekla chladnokrevně Aneta.V tom se celá třída začala smát.Přidaly se i kuchařky,uklizečky a dokonce i dvě třetiny učitelstva.Zubatka stála a nevěděla co říct.
,,Pojď sem Aneto."Ukázala Zubatka před sebe.Aneta úplně v klidu nakráčela před učitelku.,,Nemyslete že nevím co jste dělala vy na začátku lyžáku.Vzpomínáte?"(viz.kapitola Příjemné překvapení).Třída se zase začala smát ale učitelé už se drželi stranou.Zubatka ukázala dolů.Aneta se tam podívala a řekla:,,Myslíte peklo?Já vím že tam skončím.",,Ne!!",,Jo,aha.Vy myslíte horší skupinu?Tam už jsem."Řekla učitelce pak se otočila k nám a potichoučku dodala:,,Kvůli vám."Výbuchy smíchu naší třídy nebrali konce.
Miky si stoupl před Anetu.,,Nechte ji.Udělejte klidně něco mě.",,Fajn.Jsi v horším družstvu.",,A paní učitelko,jestli se můžu zeptat,jaké je horší družstvo pro snowboarďáky?"A zase naše příšerná nemoc-smích.Po chvíli jsme ale přestali protože Zubatka z nás byla úplně vedle.,,Za deset minut před chatou.",,Ale...."Začala Kája.,,Deset minut!!!"Řekla jak nejvýhružnějším tónem mohla.Myslím že nám dá svahu pěkně zabrat.Držte nám palce!

Info

19. března 2013 v 17:53 | KikinaTyna |  Splněný sen
Vím že se to nemůže nikdy stát ale pochopte,léčím se z vážné nemoci a tohle mi hodně pomůže.Věřím že díky této povídce se můj stav hodně zlepší.
Díky za pochopení a jdu se pustit na první kapitolku.

Narozeninový večírek

11. března 2013 v 20:15 | KikinaTyna |  Příběh naší bláznivé třídy
Jako vždy.Aneta a Sindy.Ještě byste měli vědět že Aneta je spolutvůrcem pointy této kapitolky.A sama si tady mediálně uškodila.



,,Týno!!!!!"Doběhla za mnou asi 2 hodiny před večerkou Aneta.,Zrovna jsem tě hledala."Řekla jsem.,,No tak tady mě máš,."Usmála se.,,Utíkej do našeho pokoje."Řekla a utíkala pryč.
Když jsem tam došla byla tam celá třída.Kompletně celá.Jako poslední se vrátila Aneta.Všichni jsme se dozvěděly že má Aneta narozeniny.Popřáli jsme jí,hráli jsme hry,popíjely Kofolu,smáli se,hráli FLAŠKU,CO BYS DĚLAL/A KDYBYS,zas jsme se smáli,tancovaly jsme atd..Asi hodinu po večerce Aneta zmizela.Všichni se divili.Pak se ale zjistilo že Miky zmizel taky.Tak jsme se o ně přestali starat.
Protože jsme nechtěli být ospalý a tak jsem se zasčali rozcházet do pokojů.Ti dva pořád nikde....Tak jsem se i já odebrala do pokoje.
Když už jsme ležela v posteli a snažila se usnout.,,Týno,Týno,Týno,Týno,Týno,Týno,Týno!!!!!!!!!!"Vstala jsem.,,Co je?HOŘÍ SNAD?",,To sice ne ale vím co dělala s Mikym Aneta."Poznala jsem Isabellu.,,Umím si to dosadit sama."Isabella mi ale pošeptala i podrobnosti.A to byla síla.
Když Isabella odešla musela jsm to prostě říct Kikině.Ta taky nespala protože ji to vlastně taky zajímalo.Když jsem jí to řekla šlo to asi takto:Kikina to řekla Káji a Páji(nespali stjně jako všichni ostatní).Kája to řekla Jirkovi.Tn to vykecal Terce.Terka to vyžvanila Nikole,Lucce,Míši,Vandě a Kamile,zároveň to Jirka ještě řekl Tadášovi a Maxovi,Max to řekl Teodorovi a Danielovi.Daniel Kryštofovi.Ten to řekl své druhé třetině Kristiánovi a ten to řekl třetí třetině:Kamile která to slyšela už podruhé.Isabella to nezapomněla říct Alici a Monice a jako poslední s to u snídaně dozvěděl Miky,který to ale samozřejmě věděl.