ZA GRAMATICKÉ ANI PRAVOPISNÉ CHYBY NERUČÍM :-))))))))))))))))))))))

34.kapitola PNBT

9. června 2013 v 21:55 | KikinaTyna |  Příběh naší bláznivé třídy
komu to věnovat.....Any,pro tebe
Aneta si pak šla stěžovat Isabelle a já jsem šla......prostě jsem šla někam do ,,našeho,, patra.
Sedla jsem si na pohovku a přemýšlela jsem.Jednak o své ruce,o Kryštofovi,..ale taky o Mikym a Anetě,a o Kikně,Kamile a Kristiánovi....a o všech zamilovaných dvojicích a trojicích u nás ve třídě....
.....kde se vzala,tu se vzala,objevila se Kikina.Drapla mě za pravou ruku,rádoby mi pomohla z pohovky.Zařvala jsem bolestí tak,že to musela slyšet celá chata a blízké okolí.Kikina však byla klidná.
"Sorry,já zapoměla.Pravou ne.Nechceš o tom vážně někomu říct??"Utíkala jsem dolů po schodech schladit si ruku do sněhu.Kikina stále za mnou.
"Ne nechci.A laskavě se nestarej mami."
"Neblázni Týno.Takhle si to celé jenom zhoršuješ.Ta ruka rozhodně není v pořádku ,to vím a ani nemusím být doktor."Utíkala stále za mnou.
Před chatou jsem ruku vážně strčila do sněhu.Jaká úleva.
Kikina došla a přátelsky do mě strčila.Nečekala však že ztratím rovnováhu a spadnu do závějě.
Nečekala na moji reakci a dobrovolně tam skočila taky.Válely jsme se ve sněhu jako malé tříleté dětičky.
V tom jsme si všimli někoho na balkóně.Stála tam Kamila s Kristiánem a neprobýhalo mezi nimi zrovna sourozenecké švitoření.Jejich rty byly nějak nebezpečně blízko sebe a Kikině se to samozřejmě vůbec ale vůbec nelíbilo.
Snažila jsem se ji zastavit aby neudělala nějakou hloupost.Ona to asi nepochopila ale počkala na mě až se zvednu a šli jsme dovnitř.
Už jsme se chtěli rozběhnout nahoru po schodech,ale vyrušilo nás volání a bouchání na dveře.No jasně Bea-došlo mi však poněkud pozdě,protože Kikina už utíkala vykonat dobrý skutek.
Otočila klíčkem a ... klika cvakla,dvéře letí-Bea vchází ven z dvěří.
"Vidíš co jsi udělala??"Křičela jsem na Kikinu.
"Proč si zavřela Vandu ve skříni??To se dělá Týno??"Kroutila nad tím Kikina hlavou.
"Ano dělá mami.Protože tohle je Bea."Ještě že si dneska všichni stojí na vedení.
"Pojď Beo.Já tě zavedu za těma lidma."Nabídla se k mému překvapení Kikina a ještě k většímu překvapení Bea neprotestovala.
Vyšla jsem do ,,našeho,, patra a když jsem chtěla jít do našeho pokoje....
...."Týno!!"Ten co mě oslovil mě také objal.Jenže k mému zklamání to nebyl Kryštof ale Miky.
"Co se děje Miky??"Zeptala jsem se když jsem viděla že brečí.Miky neodpovídal.
"Bea??"Zeptala jsem se znovu aniž bych přemýšlela-Miky přece neví že Bea je tady.
"Ne.Teda vlastně jo.Tak trochu.Víš....Aneta mě asi už vůbec nemá ráda.Už mě prostě nemiluje.Ale nejhorší je na tom že já ji pořád a ještě víc.Konečně jsem našel pravou lásku.A teď jsem si to pokazil.Jsem naprostý idiot."Nechala jsem ho aby se (doslova) vyplakal na mém rameni.Kolem procházeli různí spolužáci ale Mikymu to očividně vůbec nevadilo.Mě,popravdě řečeno,trošku jo.
"Máš chvíli čas??"Zeptal se mě,já jsem kývla a on si mě odvedl do pokoje a tam mi všechno řekl.
Takže jsem si vyslechla druhou verzi události,kterou jsem však zažila na vlastní oči.Musím uznat že ta Mikyho byla mnohem blíž pravdě než ta Anetina.Nevynechal ani tu pasáž s dítětem.
"Tak se mi zdá že až dojedem zpátky budu se moct stát školním psychologem."
"To jo.Šlo by ti to.Díky že jsi mě vyslechla.Potřeboval jsem to někomu říct ale znáš kluky..."
"Naštěstí ne."Řekla jsem a odešla pryč.
Myslela jsem že bez učitelů bude větší sranda.Zatím to spíš vypadá na romantický skandál.
Odebrala jsem se na prázdný pokoj.Lehla jsem si na postel že budu přemýšlet,ale po chvíli se mi začali klížit oči........
........když jsem je znovu otevřela,stálo nademnou 5 bytostí jako když se polámala mraveneček.
Když jsem se posadila,všech 5 jsem dovedla identifikovat.Daniel,Jirka,Tadeáš,Pája a Nikola.
"Ona tady spí.Vstávej Týno o všechno přicházíš."Budil mě ne zrovna gentelmansky Jirka.
"Nespím jenom odpočívám.Psychologové mají těžký život."Všichni se na mě podívali jakobych spadla z Marsu a zakroutili hlavou.
"Neřeště to.."Mávla jsem rukou.
"Tak jdeš Týno??"Ptala se Pája.
"Jo hned dojdu."
"Ale nevíš kam.."Strachovala se Nikola.
"Běžte napřed,já ji pak dovedu."Nabídl se Daniel
"Co ty tu chceš??"Uhla jsem pravou rukou a sykla jsem bolestí.
"Zeptat se jak ti je a jestli sis to nerozmyslela."
"Je mi fajn."Ujistila jsem ho.Jak jsem se ale zvedala,ne zrovna štastně jsem se opřela o pravou ruku.
"Sakra."Bylo všechno co ze mě vyšlo potom co se mi podlomila ruka.Chtělo se mi brečet,protože to vážně dost bolelo, ale nemohla jsem před Danielem.
"Moc fajn to nevypadá a slyšel jsem jak ti tam křuplo.Vážně to nechceš někomu říct??"
"Co s tím dneska všichni máte??Nejdřív Kikina a teď ty.To jste se na mě domluvili??"
"Já jen..."
"Nestarej se tati.Ano??"
"Tak dobře.Jdeme??"
"Já jdu sama."Rozhodla jsem.
"Nevíš kam.."
"Vím."Trvala jsem na svém a vykročila na cestu.
Daniel mě zastavil.
"Na druhou stranu Týno!!"
"Já vím tatínku.Hlavně klídek..."Usadila jsem ho a vyrazila na správnou stranu.Podle sluchu jsem pak došla na holčičí šestku kde to konečně vypadalo že by ten dnešek nemusela být až taková nuda.
Ze začátku si na mě pár lidí ukazovalo, a nebylo to věru moc příjemné,ale pak jejich pohled přesídlil na Beu a Mikyho.Miky se netvářil zrovna šťastně-vůbec ne šťastně-narozdíl od Beáty.Ta štěstím celá zářila.
Ať jsem hledala sebevíc,nikde jsem nemohla najít Anetu.
Zrovna na mě někdo volal a dožadoval se mé pozornosti ale já jsem ho omluvným gestem zdvořile odbyla a šla na Anetin pokoj.Ta tam samozřejmě byla.Seděla na posteli sesypaná jako hromádka neštěstí.
"Pojď Aneto.Na šestce je mejdan.Musíme využít nepřítomnosti učitelů."
"Já vím."
"Ty brečíš??"
"Ne."Řekla ale zřetelně si utřela slzy a popotáhla.
"Tak pojď."
"Nejdu.Nemám za potřebí vidět Mikyho ocucávat se s nějakou čúzou.Zlomil mi srdce a já ho pořád miluju.To je to nejhorší co se mi mohlo v životě stát.
Rozhodla jsem se,vzít věci do vlastních rukou.
Posadila jsem se vedle Anety na postel:
"Tak hele holčičko.Asi bys měla něco vědět...."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Any Horan ♥ Any Horan ♥ | Web | 9. června 2013 v 22:14 | Reagovat

Asi nebudu mít klidné sny *_____* Wohohoo :O To je prostě dokonalé! :-O Úplně! Maximálně!! :O Jsem upocitovaná :') Tvářím se jako andělíček :')
Boží, dokonalé, přenádherné, skvělé, perfektní, brilantní! Mám pokračovat?? :D
Jinak Anetino chování (angel)(smirk) Naprosto podle mého gesta :D
Eh....Eh.. :D Takže znovu píšu že se neskutečně ale šíleně těším na další kapitolku a doufám že přidáš brzo další!  Tak to useknout?! Že se nestydíš! :D
No dobře, dobře :D Aspoň se mám na co těšit! :)
Děkuji za věnování O:)
Fakt naprosto boží! :D (není boží náhodou slabé slovo? :O)
No nechci tě úplně zaspamovat takže bych měla končit.... :D
Díky tvojí kapitolce se mi rozzářil den! :D
Mám chuť psát kapitolku k VMN :D :) Třeba zítra že bych napsala? :O Uvidíme :-P
Proostě se ti strašně povedla :3
Chwašááá! :D Šiškáá :O
:D dobře, dobře už vážně končím! :)
A ještě jednou kapitolka boží!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama