ZA GRAMATICKÉ ANI PRAVOPISNÉ CHYBY NERUČÍM :-))))))))))))))))))))))

Nešťastné okolnosti....zázraky činí a růže přináší

21. června 2013 v 18:33 | KikinaTyna |  Jednorázovky
Tohle je pro tebe Any.....taková delší jednorázovka...však tobě to dojde.Přeji ať všechno dobře dopadne.

Konečně se otevřeli dveře porodního sálu.Vyšel z nich doktor-with POKERFACE- a začal se rozhlížet.Charlie se podíval na Jasmin..Jasmin na Charlieho,kývli na sebe a šli za ním.
"Vy jste přátelé Emily Elisabeth Austinové??"Změřil si je pohledem.
"Ano.Já jsem Charles Lucas Orlando Austin.Bratránek jejího manžela a její nejlepší kamarád.A tohle je Jasmin Brownová.Také její nejlepší kamarádka."Pustil se do představování Charlie.
"Těší mě."Řekl doktor úplně bez zájmu.
"Upřímnou soustrast."Dodal však v zápětí.Řekl to jako by to říkal každý den,hlas se mu ale zachvěl.
"Takže to maličké to nepřežilo??"Zhrozila se Jasmin.
"To ne.Děvčátko je v naprostém pořádku....jen si dneska poleží v inkubátoru."Zakroutil doktor hlavou.
"Uf.To se mi ulevilo."Oddechnul si Charlie.Jasmin se ale během chvíle rozsvítilo.
"Tak si normální???Vážně se budeš jak blbeček usmívat po tom co se stalo??"Vyjela na něj Jasmin.
"Klidni se Jas.Ty snad nejsi ráda že je ta maličká v pořádku..??"Nechápal Charlie.
"Samozřejmě že jsem...Ale když je v pořádku ta maličká tak to znamená...."Jasmin polkla.Doktor pochopil situaci.
"Vaše přítelkyně má pravdu."Mezi Charlesem a Jasmin nic nebylo.Nebyli přítel a přítelkyně.Byli nejlepší kamarádi,včetně Emily.V téhle situaci ale nikdo kvůli tomuto oslovení-přítelkyně-neprotestoval.A nejen z toho důvodu.Od školky byli nejlepší kamarádi,ale někdy na škole zjistili že k sobě cítí něco jiného.Nikdy si to však nepřiznali a navzájem si to neřekli.Emily to ale věděla.Slyšela to z obou stran.Snažila s jim pomoct ale nikdy se jí to kvůli jejich tvrdohlavosti nepodařilo.
"Vaše kamarádka umřela...je mi to moc líto."Doktorovi-rádoby tvrďákovi-ukápla slza.Totéž se nedalo říct o Jasmin.Podlomili se jí kolena,svezla se k zemi a za chvíli se topila v slzách.Charlie si klekl k ní a začal ji utěšovat.Charlie nebrečel.Dusil pláč v sobě.Nebrečel protože chlapi nebrečí.Chtělo se mu brečet ale teď musel utěšit Jasmin.
Pomohl jí vstát.Ona si položila hlavu na jeho rameno,on neprotestoval a objal ji.Stáli tam na nemocniční chodbě,objímali se a brečeli.Teď už i Charlie.
"Řekni že to není pravda Charlie.Emily nemohla umřít.Že neumřela??"Ptala se Jasmin.
"Rád bych řekl že ne......"Odpověděl Charlie a pohladil Jasmin po vlasech.Ta se mu podívala do jeho nádherných velkých tmavěhnědých očí.Chvíle jako stvořená pro polibek-kdyby to nebylo v téhle škaredé situaci.
"Můžu vás tady nechat??"Zeptal se doktor a zrušil tu roztomile romantickou chvilku.
Charlie kývl ale Jasmin ho nenechala odejít.
"A mohli bychom ji vidět??"
"Nevím jestli by to byl zrovna nejlepší nápad."Podrbal se na pleši doktor.
"Ona myslela tu maličkou.Ne Emily."Protočil oči Charlie.
"Aha.V tom případě..ano.Sestřička tadyma za chvíli půjde aby odnesla malou do inkubátoru.Tak se na ni můžete podívat."A odešel.
Jasmin se zase přiklonila k Charliemu,chytila ho za ruku a ten ji pevně stiskl.On to vlastně nebyl pevný stisk.Byl jemný a procítěný.Dával najevo že jsou v tom spolu.
Za chvíli přišla sestřička z malým růžovým balíčkem.
"Vy jste..."Začala sestřička..
"..přátelé Emily Elisabeth Austinové.Charles Lucas Orlando Austin a Jasmin Brownová."Představil je již podruhé Charlie.
"Já jsem zdravotní sestra Elly."Řekla sestřička a natočila se do jiného úhlu a díky tomu mohli spatřit nádherný obličejíček malého děvčátka.Nejvíc je zaujali její velké zelené oči.
"Ta je nádherná."Rozplývala se Jasmin.Na chvíli se dokonce usmála.Stejně tak i Charlie.Po chvíli ale zase zesmutněli.
"Kdo se o ni bude starat když Emily....."Charlie polkl.To slovo zatím nedovedl vyslovit.Sestřička to pochopila.
"Její otec nemá zájem???"Zhrozila se Elly.
"Ne že by neměl,ale minulý měsíc zahynul při autonehodě."Informoval sestřičku Charlie.
"Aha.Tak to je mi líto."
"V pořádku.Nemohla jste to vědět."Mávl rukou Charlie.
"Potom by mohla malá vyrůstat u prarodičů."Uvažovala Elly.
"Její otec umřel když jí bylo 15 a maminka před půl rokem.A rodiče Jamese...to byl její manžel...umřeli když mu byli 3."Řekl Charlie.
"Smutná to žena ta vaše Emily.Neměla asi moc šťastný život."Konstatovala Elly.
"To ne.Ale byla moc silný člověk."Uznal Charlie.
"Doufejme že maličká Jasmin Charlotte bude mít štastnější život."Elly se pousmála a podívala se na maličkou.Tuhle práci už měl ale zabraný někdo jiný.Jasmin z malinké Jasmin od první chvíle ještě nezpustila oči.
"Cože??Jak se jmenuje??"Procitla Jas.
"Emily vás musela mít asi hodně ráda.Protože tahle malá slečna se jmenuje Jasmin Charlotte Austinová..."Zopakovala Elly.Jasmin se rozbrečela ještě víc.
"Oh..má maličká Emily.Drží k nám respekt,je vždycky strašně hodná a má nás ráda."Vzlykala Jas.
"Držela,byla a měla Jas.Emily už není."Upozornil Jasmin Charlie.
"Copak ty chceš aby byla mrtvá??"Vykřikla-celkem potichu kvůli malinké Jasmin-velká Jasmin.
"Ale Jasmin.Samozřejmě že nechci.Ale už se to stalo.Nemůžeme s tím nic dělat.Ale jedno vím....Emily by nechtěla abychom se trápili."Charlie vzal Jasmin za ruku a podíval se do jejích nádherných velkých hnědých očí.Jas sklopila hlavu.
"Já vím Charlie."Potom se podívala na Elly.
"Jak to teda bude s malinkou Jasmin??"Zeptala se velká Jasmin.
"Jak vám zajisté říkal pan doktor,dneska si poleží v inkubátoru a podle informací co jste mi dali bude za dva dny umístěna do kojeneckého ústavu."Posmutněla Elly.Osud tohohle malinkého děvčátka jí nebyl úplně lhostejný..
"To snad ne.."Lekla se Jasmin.
"Když mě omluvíte,už ji budu muset odnést do inkubátoru."Omluvila se Elly.
"V pořádku.My už taky půjdem."Rozhodl Charlie.
Kráčeli nemocniční chodbou,ruku v ruce,stále nechtěli uvěřit tomu co se stalo.
U vchodu je někdo zastavil.
"Dobrý den.Jsem Jacob Baker,právník Emily Elisabeth Austinové.Potřeboval bych vás ve své kanceláři."Jas a Charlie si pána nedůvěřivě změřili pohledem.
"Jsem Charles Lucas Orlando Austin a tohle je Jasmin Brownová.Jsme její nejlepší přátelé.O co se jedná??"Vyzvídal Charlie.
"Jedná se o dědictví zesnulé."Oba jen kývli hlavou a do kanceláře došli.Nebyla to žádná námaha.Stačilo přejít silnici.
"Posaďte se u mě."Pobídl je pan Baker.
"Jestli nám svěřila nějaké peníze nebo šperky nebo cokoliv co má nějakou cenu tak se toho vzdáváme ve prospěch Jasmin Charlotte Austinové,její dcery."Řekla Jasmin mezitím co si sedala.
"Emily vám svěřila něco mnohem cennějšího."Jasmin a Charlie se na sebe zmateně podívali.
"A to je...??"Zeptal se Charlie.
"Svěřila vám do rukou lidský život."Podívali se na sebe podruhé,tentokrát ještě zmateněji.
"Podle tohoto papíru.."Položil ho před ně na stůl.
"Jste zesnulou označeni jako náhradní opatrovníci Jasmin Charlotte Austinové."Jasmin mrkla.
"Znal jsem paní Austinovou poměrně dlouho.Včetně té nedávné doby co čekala své první dítě.A můžu vám zaručit že pro ni znamenalo všechno.Kord po smrti její matky a manžela."Jasmin mrkla podruhé.
"Spolu s malou Jasmin,získáváte také její dům.Abyste měli malou kde vychovávat.Pokud to tedy podepíšete.Samozřejmě vám dám nějakou dobu na rozmyšlení..."Jasmin mrkla potřetí.
"Dobře.Děkujeme.O svém rozhodnutí vám dáme vědět co nejdřív."Rozloučili se a odešli.Šli si sednout do malé kavárničky.
"Tak co??Měli bychom se rozhodnout co nejdřív aby maličká neskončila v kojeňáku."Řekl Jack poté co se napil své kávy.Jasmin usrkla tu svou.
"Takže ty to chceš vzít??"Podívala se na něj Jasmin.
"Že váháš Jas.Ty snad ne?"
"Já nevím.Víš...nevím jestli je to fér vůči Emily."
"Nebylo by fér kdybysme maličkou nechali zkysnout v kojeňáku.Jasmin,podívej se mi do očí."Jasmin ho poslechla.
"Emily nám důvěřuje.Nebylo to rozhodnutí které by řekla z posledních sil.Měla ho dopodrobna promyšlené."
"Já vím Charlie.Jen nevím jestli jsem na to připravená a jestli by bylo vhodné vychovávat s tebou dítě když mezi náma nic není..."Charlie si sedl vedle ní a políbil ji.
"Miluji tě.Už dlouho.A chci s tebou vychovávat dítě.Pokud teda chceš ty."
"Taky tě miluju."Řekla Jasmin a objala ho.
"Taky dlouho."Uznala Jas.
"Chci s tebou vychovávat dítě."Zopakoval Charlie.
"Já s tebou taky.Jako by to bylo naše vlastní."
"Přesně tak."Přitakal Charlie.Dopili kávu,zaplatili a ještě tutéž hodinu se vrátili zpátky do kanceláře.
"Bereme to."Řekli jednohlasně když vkročili do dveří pana Bakera.
"Tak to bylo rychlé.Tady se prosím podepište."Strčil jim pod nos papír,do ruky plnící pero a po pár tazích z nich byli oficiálně rodiče,tedy spíš doživotní opatrovníci.
"Tak to jsem rád že bude malá Jasmin v dobrých rukou.V blízké době vás ještě budu kontaktovat."Vyprovodil je z kanceláře a oni se odebrali domů.Prozatím k Charliemu.
**večer téhož dne**
Leželi spolu na pohovce a dívali se na televizi.
"Jak dlouho??"Zeptala se z ničehonic Jasmin.
"Co dlouho??"Nechápal Charlie.
"Jak dlouho mě miluješ??"
"11 let."Přiznal Charlie.
" A ty??"Zeptal se.
"13."Pousmála se Jasmin.
"Už od sedmičky??"Nevěřil Charlie.
"Plus mínus.Spíš mínus.Ještě dřív.Teméř od té doby co jsme se poznali."
"A proč si mi to nikdy neřekla??"Divil se.
"Bála jsem se že řekneš NE."
"Ty jsi moje malá popleta."Usmál se Charlie a pohladil ji po nádherných dokonalých hustých dlouhých vlasech.
"A proč si mi to neřekl ty??"
"Ze stejného důvodu."Uznal Charlie.
"Malý blbý ale náš..."Políbila ho.Pak si uvědomila že takhle mu říkali s Emily.
"Za dva dny pouští Jasmin z nemocnice."Vzpoměla si v rámci souvislostí.
"No jo vlastně."Vzpoměl si i Charlie.
Ten den se ještě vyspali u Charlieho.Hned na druhý den ale zašli do realitní kanceláře a nechali dát na prodej oba byty.Jak Charlieho,tak i ten Jasminin.Ve stejný den se nastěhovali do Emilyina domu.Byl to velikánský dům s obrovskou zahradou.
"Jako stvořený pro 8 dětí a smečku psů."Konstatoval Charlie.Ale úsměv ho rychle přešel když do domu poprvé vkročili.Všechno jim tak moc připomínalo Emily.Chvíli tam jen tak stáli na prahu dveří ale nakonec se museli vzchopit.Nějak to překousli a dům trošku předělali.Zítra si přece dovedou malou Jasmin domů a i tak malé děti cití když je někde velké napětí.Museli udělat pro malinkou Jasmin bezpečný a šťastný domov.Věci po Emily pečlivě uschovali na půdu i do sklepa-kam se dalo.Tahle práce jim zabrala celý zbytek dne.
Když se ráno probudili zjistili že je den D.
"Já nevím jestli to zvládnu Charlie."
"Neboj se.Zvládneš.A určitě budeš ta nejlepší maminka na světě."Věnoval jí letmý polibek do vlasů.
"Tak jdeme ne??"Vykročila Jasmin.V porodnici je nasměrovali již na normální oddělení.O všech změnách věděli.Tihle dva teď byli rodičové.
Když došli do pokoje plného miminek v růžových a modrých povianech,hned poznali mezi těmi růžovými malou Jasmin.
Po pár desítkách minut už kráčeli z porodnice jako každá normální spokojená rodina.
****o 2 měsíce později****
"Malá už spinká.."Oznámila Jasmin když vklouzla do obyváku.
"Cože??"Charlie se podíval na hodinky.
"Vždyť jsi odešla před čtvrt hodinou."Kroutil nad tím hlavou.
"To víš...malá Jasmin je zlatíčko.Položíš ji,zazpíváš jednu-dvě ukolébavky,dáš jí pusinku a už spinká."
"Je to náš zázrak."Řekl Charlie a popadl Jasmin za ruku a táhl ji neznámo kam.
"Kam jdeme??"Nevěděla Jasmin.
"Uvidíš..."Charlie pokračoval stále dál ale pak se zastavil.
"Teda vlastně ne."Odvázal jí šátek z krku a zavázal jí ho tak aby nic neviděla.Šli docela dlouho....ale to proto že Charlie dělal schálně smyčky a kolečka a chodil tam a zpátky aby Jasmin ztratila přehled o tom kde jsou.To se povedlo...
"Už tam budem??Jdem nějak moc dlouho..."
"Neboj se...ještě chviličku."
"Já se nebojím,já mám jen strach."
Po chvíli:
"UŽ!!"Řekl Charlie a zárověň odvázal Jasmin šátek z očí.Když to Jasmin uviděla.....zavřela oči aby to nebyl jen sen.Krásný sen.Byly u jejich zahradní houpačky.Ta byla posetá okvětními lístky červených růží a všude kolem byly svíčky.
"To je nádhera Charlie."Věnovala mu dlouhý polibek.Posadili se na houpačku a v rytmu větru se houpali.
"Abychom si nezapálili zahradu."Uchichtla se Jasmin.
"Neboj."Utěšoval ji Charlie.
"Já se nebojím,já mám jen strach."Charlie se pousmál.
"A budeš mít strach když udělám toto??"Charlie se zvedl z houpačky a klekl si před Jasmin na kolena.Ta zase zavřela oči aby měla jistotu že tohle není jen sen.Protože chtěla aby tohle byla pravda.
Když oči otevřela,Charlie držel v ruce krabičku a v ní byl přenádherný prstýnek.Ještě než stačila cokoliv říct...
"Vezmeš si mě Jasmin???"Projistotu udělal na Jas psí oči.Nemusel.I tak by Jasmi řekla:
"Ano...miluju tě Charlie..."Padli si kolem krku.Poté se položili na lavičku a...................................................................................................
....................................................................................................
...a asi by tam i usnuli kdyby se v Jasmin neprobudili mateřské pudy.
"Malinká Jasmin je sama doma."
"Tak jdeme za ní.Stejně už je pozdě."Zhasli všechny svíčky a ruku v ruce odešli přes zahradu domů.
************
Svatba byla nádherná.Na zámku a v zámecké zahradě plné červených růží....KRÁSA
Jejich rodiče se tam dozvěděli že jsou prarodičemi,což je příjemně překvapilo a potěšilo a rozplývali se nad krásou malé Jasmin.
************
Když byl malé Jasmin jeden rok,(rostla do krásy a dělala rodičům jenom radost) .......dozvěděla se Jasmin že čeká dítě.Jas i Charlie byli nadmíru šťastní.
************
Když přišel čas....šťastným rodičům se narodila holčička.Byla téměř stejná jako malá Jasmin.Malý růžoví balíček s krásnýma velkýma hnědýma očima.Až na to že malá Jasmin má oči zelené.
A jak se nový přírůstek do rodiny Austinových jmenuje???
Emily Elisabeth
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Any Horan ♥ Any Horan ♥ | Web | 21. června 2013 v 21:10 | Reagovat

Oh my god!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :O Nemůžu prostě odtrhnout oči od toho textu. WOW.  Umírám... Škoda že to není pravda... Nebo nebude. Co 11 let?? :O Hehehe to se nikdy nestane :DDDD
Jinak je dobře že jsem tě udělala šťastnější (ty víš :D) Věř mi že jsem byla dneska jak andělíček. I nové šaty jsem si pak koupila :DDDDDDDD
Dobře...Ohledně jednorázovky.
Nádhera, krása, překrásné, dokonalé, milé, pocitozní, wow!!! Fakt krása, překrása!
Nádhera.
Eh...Sebrala jsi mi dech.
Taky bych něco napsala, bohužel nějak nestíhám... Zase idu kalit :D
Mírně jenom ;) Neboooj ;) Kdyžtak mě neposlůchej... Zítra.......
Takže ještě jednou jednorázovka super... Ta adopce mi připomíná ten film... Já padouch?? :O Jak jsme se bavily.... I o tom útulku..ano! :D
Musím končit pomalu s komentářem protože spěchám na kalbu! :D
Úplně bych kvůli gogoušovi zapomněla zveřejnit ten komentář :D
Sorry O:)
Takže fakt super ;) (i když super je slabé slovo) Dokonalé!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama