ZA GRAMATICKÉ ANI PRAVOPISNÉ CHYBY NERUČÍM :-))))))))))))))))))))))

37.kapitola PNBT

11. září 2013 v 17:25 | KikinaTyna |  Příběh naší bláznivé třídy
Dnes to nevěnuju konkrétní osobě-jestli to nebude vadit.Jen jeden citátek,nebo co to je:
Je to malý krůček pro člověka,ale velký skok pro lidstvo.
(Já vím že to nedává smysl,ale ten kdo s tím má něco společného pochopí)
Večer se konečně dotáhly učitelé.Vlastně je dotáhla naše třídní.K našemu překvapení byly Medvídek i Zubatka na šrot ožralý.Třídní je dotáhla jdo příchodové haly,odhodila na pohovku a oddechla si.Všichni jsme na ně s otevřenou pusou zírali.Ti ožralí na nás začali něco pokřikovat.
"Tady jste dětičky.Poslouchali jste?"Valila Zubatka.
"Ale určitě že poslouchali,to je přece zbytečná otázka miláčku.Tohle jsou ty nejhodnější děťátka co jsem kdy učil."Řekl Medvídek a my všichni na schodech jsme vybuchly smíchy.Většinou o nás totiž tvrdil pravý opak.Třídní je popostrčila a dostrkala až do pokoje a vrátila se pro nás na schody,aby nás mohla také poslat do pokojů.S úsměvem jsme ji poslechli,protože jsme věděli,že když budeme chtít,můžeme se všichni kdykoliv sejít u kohokoli na pokoji.
Jenže k velkému podivení se nic takového nestalo.Všichni usnuli.Bude to tím,že propařených nocí už mají všichni plné zuby.Vždyť pozítří dopoledne jedeme domů.Jak to uteklo…a těch věcí co se tu stalo…například moje ruka.S tou byla ráno potíž.
Už jsme stáli na svahu,jenže Daniel,ano zase to byl on,byl krapet akčnější a vrtil se tak,že mě shodil přímo na ledovou hroudu sněhu.Vykřikla jsem bolestí a začala brečet.Okamžitě si toho všimli učitelé.
"Týno,co se děje??"
"Strašně mě bolí ruka."Všichni spolužáci stáli kolem jako opaření a nevěděli zda mají brečet nebo se smát mé nešikovnosti.
"Pojď.Zavedu tě na chatu,zůstala tam i Aneta,nebylo jí nějak dobře.Aspoň se o ni nemusím bát že tam bude sama a něco si ještě udělá."Protočila jsem panenky.Anetu jsem vážně potřebovat neviděla,kord po tom co se stalo.Ale co už.
--------------
"Čau Any…Jak je?"Plácla jsem jakmile jsem vešla do našeho patra a uviděla Anetu na pohovce.
"Už je ti líp??"Vyzvídala jsem i když mi neodpověděla.
"Ty víš že mi nic není.Jen jsem ho prostě nebyla schopná vidět."Aneta si utřela slzičku.
"Nebreč."Pohladila jsem ji po rameni.
"Nesahej na mě."Sykla až jí zuby zaskřípali.Cukla jsem sebou a pravou rukou mi projela palčivá bolest.
"Ale nesmíš se přece jen tak lehce a jednoduše vzdát.Musíš bojovat!!"Naštvala jsem se.
"Nemá to cenu Kristýno.Miky mě nemiluje a já to vím."
"Jak to můžeš vědět?Není to pravda!!On tě miluje nadevšechno na světě.JÁ to vím."
"Nemůžeš to vědět."
"Ale já to vím."
"Sakra Kristýno nehádej se se mnou."
"Budu!!"Dupla jsem si abych větě dodala na důrazu.
"Teď se hezky sebereš a půjdeš na svah."Ukázala jsem na dveře .
"Ty mi nebudeš co rozkazovat!!"Křikla na mě a odkráčela do svého pokoje.Bouchla dveřma a později jsem uslyšela jak v zámku otáčí klíčkem.To je tele.Pomyslela jsem si.Když budu chtít,můžu se k tobě dostat přes skříň.Ale kašlala jsem na ni.Když chce,ať si trucuje.
Vešla jsem do klučičího pokoje.Do toho kde bydlí dvě třetiny našich trojčat,ale zároveň je přímo propojen s naším pokojem skříňovým schodištěm.
Pousmála jsem se na Kryštofovu postel a vešla do skříně.
Ve svém pokoji jsem si sedla na postel,vytáhla notebook a pustila si pár filmů,které jsem si tam před lyžákem natahala,a už se vraceli ostatní ze svahu.
Čekala jsem jestli se první do pokoje přiřítí Kikina nebo Kája s Pájou,ale k mému překvapení to byl Miky.
"Hej,Týno.Nevíš kde je Aneta?"
"Ne."Odsekla jsem a odešla na balkón.
"No tak.Kde je Aneta?"
"Nevím.A navíc se ptáš nesprávné osoby.Aneta se mnou nemluví.A vypadni!"Miky sklopil hlavu a vydal se na cestu z balkónu.Přitom se šikovně práskl o futra do ramen.
"Au."Ujelo mu i když dělal že se nic takového nestalo.
"Jsi v pořádku?"Otočila jsem se.
"Nestarej se o mě.Nejsem malé děcko."Štěkl na mě.
"Promiň Miky.Nechtěla jsem na tebe být hnusná.Je toho na mě prostě poslední dobou strašně moc.Promiň.Nesmím si vybíjet zlost na lidech."
"V poho."Mávl rukou.
"A kde je teda ta Aneta?"Dodal po chvíli intenzivního mlčení.
"Ježišmarja.Kolikrát ti mám říkat že NEVÍM!!!"Pak jsem si to uvědomila.
"Promiň."Omluvila jsem se znova a chytila ho za ruku.Byla tak jemná a příjemná na dotek.Podívala jsem se mu do očí.Do jeho překrásných tmavohnědých očí.Už se nedivím tomu,co na něm ostatní holky vidí.Při pohledu do jeho očí se každé musí zamotat hlava.Rychle jsem se ale vzpamatovala.
"Radši už běž."A takhle jednoduše a efektivně jsem se ho zbavila.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Miruš Miruš | 11. září 2013 v 17:43 | Reagovat

to je boží!!!! Doufám že budeš pokračovat.

2 Any Horan ♥ Any Horan ♥ | Web | 11. září 2013 v 20:21 | Reagovat

Nevím co k tomu říct. Je to skvělé!
(až na ten konec). To bolí. :-(

3 Any Horan ♥ Any Horan ♥ | Web | 11. září 2013 v 20:22 | Reagovat

[1]: Ukradla jsi mi první komentář -_-

4 Bbnvhoaddy Bbnvhoaddy | E-mail | Web | Středa v 22:50 | Reagovat

aussie payday loans - http://paydayvax.org/
loans with bad credit <a href="http://paydayvax.org/">pay day loans</a> ’

5 BbecUnduse BbecUnduse | E-mail | Web | Pátek v 1:55 | Reagovat

unsecured personal loans
<a href="http://paydayvax.org/">pay day loan</a>
car loans people bad credit
<a href="http://paydayvax.org/">online payday loans</a> ’

6 Ldvviargy Ldvviargy | E-mail | Web | Neděle v 12:58 | Reagovat

viagra brand price
<a href="http://fuyviagraf.com/">viagra online</a>
genuine viagra
<a href=http://fuyviagraf.com/>viagra online</a> ’

7 Ffvgbreaxy Ffvgbreaxy | E-mail | Web | Včera v 1:00 | Reagovat

buying cialis
<a href="http://veucialis.com/">cialis online</a>
cialis canada
<a href=http://veucialis.com/>buy cialis</a> ’

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama